Andrej Babiš před malou chvílí oznámil, že rezignuje na funkci místopředsedy vlády a ministra financí, současně se vzdá i poslaneckého mandátu. Spekuluje se, že se mu policisté chystají dnes sdělit obvinění z trestného činu dotačního podvodu v souvislosti s dotací na farmu Čapí hnízdo. Okolnosti přidělení dotace prošetřuje i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), zatím ale žádné informace o výsledcích vyšetřování nemáme.
Odpověď je celkem snadná: v žádném případě. Přestože bývají Zelení často označováni za liberální stranu, ve skutečnosti prosazují svobodu jen v ojedinělých případech. V hlavní oblasti svého politického zájmu, tedy záležitostech životního prostředí (a pochopitelně všude, kde to s tím má souvislost), naopak prosazují regulace, zákazy a příkazy. Ostatně nejsou sami. Na britských „liberálních demokratech“ už není liberálního vůbec nic (každou chvíli přijdou s nějakou regulací) a zejména v kontextu událostí posledních dnů lze pochybovat i o té demokratičnosti.
Britský premiér Cameron potvrdil, že již za pár měsíců budou muset všichni poskytovatelé internetového připojení blokovat přístup k veškeré pornografii, nepožádá-li zákazník výslovně o odblokování. Budou mezi blokované patřit také projevy politiků? Měly by. Protože právě ony totiž patří mezi tu úplně nejtvrdší pornografii, která existuje. Některé proslovy či písemné výplody dokáže ve zdraví přežít jen masochista nejhrubšího zrna ... a to ještě kdoví jestli...
Internetové noviny mají oproti těm tištěným jednu velkou výhodu: články lze aktualizovat. Co se jednou vytiskne, už zůstane, ale on-line noviny jsou živý organismus, který se může vyvíjet. Aktualizace a opravy článků (ať už formální nebo věcné) jsou jednoznačně v pořádku, ale co mizení článků? Noviny vydají článek, po Internetu se na něj šíří odkazy ... a najednou je článek pryč. Prostě zmizel. Dělá něco takového vydavateli dobrou vizitku? To těžko. Tím spíš, že se článek dá často najít v Google Cache, Webarchivu nebo klidně i v „soukromé sbírce“. Pak se může v plné nahotě ukázat, že v něm třeba nebylo nic skutečně závadného – jako že většinou nebývá a zmizení pak zůstává zahaleno jakousi podivnou mlhou...
Kdo v uplynulých letech doopravdy vládl České republice? Při pohledu na vývoj událostí je dost pravděpodobné, že premiér Nečas to nebyl. Skutečnou premiérkou byla Jana Nagyová, která se za „čistého“ předsedu jen schovávala a dovedně ho využívala ke svým cílům. Celé to působí jako určitá vzpomínka na dobu, kdy stál v čele ministerstva zdravotnictvím ministr Ivan David, ale skutečnou vládkyní byla Soňa Pivoňková. A jistě by se našly i další podobné případy.
Pověřený pražský primátor by se rozhodně neměl stát skutečným primátorem, nýbrž by měl naopak skončit za mřížemi za svou liknavost v noci z 1. na 2. června. Tehdy měl z titulu své funkce konat tak, aby ochránil ohrožené pražské čtvrti (v první fázi zejména Radotín a další jižní části města) před velkou vodou. Ohrožení bylo zřejmé už o půlnoci, konat se ale začalo až někdy po osmé ráno, a to právě z viny pověřeného primátora.
Tomáš Hudeček by měl být trestně stíhán (on tedy už stíhán je, ovšem za něco jiného), protože se dopustil nejspíše obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273 TrZ, zde zřejmě podle odst. 3 kvůli škodě velkého rozsahu, tedy se sazbou 2 až 8 let), případně též porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275) nebo poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277). Spíše než primátorský řetěz by mu za jeho konání ve funkci „slušela“ policejní pouta.
Premiér Nečas vystoupil společně s představiteli „silových složek“ ohledně toho, že kdo poruší zákaz sjíždění řek při vyhlášeném druhém nebo třetím stupni povodňové aktivity, bude zadržen až na 24 hodin a dostane až dvacetitisícovou pokutu. Odradí taková hrozba opilé hazardéry, kteří se bez vesty a přilby vrhají do rozbouřených řek? Dost těžko. Neodradí je totiž ani trest smrti utopením vykonaný ihned. Co jiného je, že řada takových hazardérů svůj pokus nepřežila?
Mobil.cz býval špičkový magazín o mobilním telefonování (telefonech, operátorech, tarifech atd.). Poté, co ho koupilo vydavatelství MAFRA a začalo ho zvolna rozpouštět v iDnes, kvalita klesala. V článcích bylo čím dál více vaty a recyklátů, naopak méně původního obsahu. Nedávno se Mobil.cz stal virtuálním mobilním operátorem a nabízí v podstatě stejnou škálu služeb, o které má v roli magazínu informovat.
Může za této situace informovat o situaci na poli operátorů objektivně? Dost těžko. Je to zjevné už z toho, že pod nadpisem MOBIL.CZ se na hlavní stránce iDnes nachází reklama na tohoto virtuála a ne čtení, na jaké jsme bývali kdysi zvyklí. Vydavatelství MAFRA využilo oblíbené značky jako marketigového nástroje na poli jiném, než značka původně působila. Musíme si tedy zvykat na to, že Mobil.cz už neznamená časopis o mobilech a operátorech, ale že jde jen a pouze o dalšího operátora. A objektivitu v této oblasti budeme samozřejmě těžko hledat i na samotných stránkách iDnes nebo Lidovky, protože kapři si svůj rybník vypouštět nebudou.
Otevřená společnost o.p.s. použila na svém webu Otevřete.cz nadpis Ukradení státu v přímém přenosu. Tak silná slova bych asi nepoužil, ale faktem je, že se politické strany starají v těchto případech v první řadě o to, aby bývalí vysocí politici hmotně nestrádali. Místo oddělování úřadů od politiky jsme tak svědky pravého opaku, tedy čím dál silnějšího prorůstání. Ale voličům to asi nevadí a v příštích volbách zvolí přesně ty strany, které to dělají v největší míře.
Dneska mě už od rána pořád někdo prozvání. Ještě, že lze snadno vygooglit, o koho se jedná. Samozřejmě jsou to všechno prodejci všeho možného – mobilních tarifů, druhého a třetího důchodového pilíře, kreditních karet atd. Táhněte k čertu! Drze si chcete krást cizí čas na to, abyste udělali kšeft. Doufám, že podobný názor má skoro každý. Fakt o vás nestojím a ten telefon nezvednu. Ještě jedno volání a jdete na blacklist. Jo, a ještě něco: zapomeňte na to, že si u vás někdy něco koupím. Děláte si dokonalou negativní reklamu.